Sovětská civilizace 1

Československému čtenáři se zde zřejmě poprvé dostávají do rukou zprávy o společenských i hospodářských východiscích sovětského zřízení. Jako obrody občinové společnosti – a jen tak mimochodem tyto zprávy až podivuhodně souzní s československým národním obrozením. Autor vysvětluje, že sovětský projekt byl od počátku zatížen pohledem liberalizované inteligence. Která dokázala zakrýt zásady, na kterých občina stojí – a tím znevěrohodnila samotný obraz tohoto zřízení. V tomto směru autor podrobně rozebírá postoje Lenina, který z politických důvodů na tom má svoji vinu. Autor Sergej Georgijevič Kara-Murza podrobně rozebírá jednotlivé části sovětského projektu a jejich vývoj, včetně jejich projevu ve společenském vědomí. Uvádí také zásady moci a oprávnění tradiční společnosti. Stejně jako chyby tehdejšího sovětského vedení, vyplývající z velké části z toho, že velká většina vůdčích představitelů právě toto nechápala. Kniha Sovětská civilizace vysvětluje také pojem ‚stalinizmus‘ jako stav společnosti vybuzené k ochraně svých zájmů, když samotný Stalin se stal zosobněním této moci. Autor se také podrobně věnuje rozdílu mezi fašizmem a komunizmem. A při podobnosti pojmů vysvětluje zásadní rozdíly ve významu, obsahu a pojetí těchto pojmů. Zcela jednoznačně fašizmus staví jako logický vývojový stupeň liberální společnosti, stojící v přímém protikladu k zásadám občinové společnosti. Kniha Sovětská civilizace převrací řadu liberálních mýtů na ideologickou špínu, ohrožující životaschopnost každé společnosti. Tuto knihu lze považovat za výjimečný pokus popsat nejen samotný sovětský projekt, jako skutečně živý pokus o obnovu občinové společnosti, ale i občinovou společnost jako takovou.